Minule jsme si prošli, jak jsem si na R6 Mark II poskládal Moje menu a Q menu, ať se k důležitým položkám dostanu na dva kliky. Dneska jdu o krok dál — ukážu vám, jak mám naprogramované tři vlastní režimy fotografování, C1, C2 a C3, do kterých mi stačí otočit voličem režimů a fotoaparát se během půl vteřiny přepne z rychlé akce do tichého obřadního módu. Žádné rošťárny v menu za pochodu, žádné zapomenuté nastavení z minulé akce.
Co vlastní režimy fotografování vlastně dělají
Na voliči režimů má R6 Mark II jednu pozici označenou C. Pod ní si ale nenahrajete jen jedno nastavení — v menu si zaregistrujete kompletní snímek nastavení fotoaparátu do tří slotů, C1, C2 a C3, a mezi nimi pak přepínáte samotným otočením voliče. Uloží se expoziční režim (Av/Tv/M), clona, čas, ISO, režim AF (One-Shot/Servo), oblast AF, režim posunu snímků, měření expozice, kompenzace expozice, kompenzace blesku, vyvážení bílé, Picture Style a většina položek nastavení fotoaparátu v menu — včetně třeba tiché závěrky.
Co se naopak neuloží a zůstává společné pro všechny tři režimy i pro zbytek fotoaparátu: moje vlastní nastavení tlačítek (AF-ON, tlačítko ✱ na detekci očí, M-Fn na přepínání AF režimu, kroužek na objektivu na ISO), Moje menu, datum a čas, jazyk a Wi-Fi. Tohle je pro mě klíčové — fyzické ovládání zůstává na všech třech pozicích úplně stejné, mění se jen to, co je za ním nastavené. Prsty se nemusí učit nic nového, jen se mění výsledek.
Jak si režim zaregistrovat, krok za krokem
Postup je stejný pro všechny tři sloty:
- Nastavím fotoaparát přesně tak, jak ho chci mít uložený — přepnu expoziční režim, nastavím clonu/čas/ISO, vyberu AF operaci a oblast AF, drive mód, měření, případně zapnu tichou závěrku.
- Jdu do oranžové záložky Nastavení fotoaparátu (Vlastní funkce → 3. záložka, kde mám i Vlastní nastavení tlačítek) a najdu položku Reg. vlast. nastav. fotografování.
- Vyberu C1, C2 nebo C3 a potvrdím OK — pokud daný slot už něco obsahoval, přepíše se.
- Otočím voličem režimů na C a fotoaparát se přepne přesně do stavu, který jsem uložil.
Ve stejné nabídce je i položka Auto update nastavení — když ji zapnu, fotoaparát si za mě průběžně ukládá jakoukoli změnu, kterou v daném C-režimu za chodu udělám (třeba posunu clonu), takže příště po zapnutí naskočí rovnou tahle upravená hodnota. Zní to pohodlně, ale dole v sekci pokročilých tipů vysvětlím, proč to mám vypnuté.
Jak mám rozdělené C1, C2, C3 v praxi
Fotím svatby, sportovní akce a portréty, takže jsem si tři sloty rozdělil podle typu situace, ne podle konkrétní akce — díky tomu se dají použít univerzálně:
| Režim | Kdy ho volím | Nastavení |
|---|---|---|
| C1 — Akce | dětské atletické závody, sport, běhající děti na svatbě | Tv 1/2000 s, Auto ISO (strop 12800), Servo AF, Zónové AF, drive H+, sledovací citlivost +1 |
| C2 — Portrét | portrétní blok svatby, focení párů, lifestyle portréty | Av f/2.8, Auto ISO (strop 3200), Servo AF s detekcí očí, 1bodové/flexibilní AF, drive jednotlivě |
| C3 — Obřad / tichý mód | svatební obřad, projevy, momenty, kdy nechci slyšet závěrku | Av f/2.8, tichá elektronická závěrka zapnutá, bodové měření, One-Shot AF, ISO ručně dle světla |
V praxi to vypadá takhle: běžím od skupinových fotek (Av, portrétní C2) rovnou k tomu, že děti začnou skotačit kolem — jedno cvaknutí voliče na C1 a mám nastavený Servo AF s vysokou snímkovou frekvencí, aniž bych cokoli hledal v menu. A jakmile se blíží obřad nebo proslov, C3 mě přepne do tichého režimu, než vůbec vytáhnu foťák z podřimu.
Pokročilé tipy
Auto update nastavení mám vypnuté. Zní lákavě, ale v praxi se mi stalo, že jsem si v C1 dočasně upravil clonu kvůli konkrétní situaci, zapomněl to vrátit a příště mi režim naskočil s tou "dočasnou" hodnotou místo mého standardu. Radši si režimy jednou pořádně nastavím a re-registruji je ručně, jen když se rozhodnu standard skutečně změnit.
Fyzické ovládání zůstává beze změny napříč C1–C3 — to je pro mě ten hlavní důvod, proč tenhle systém funguje. Back button focus na AF-ON, detekce očí na tlačítku ✱, přepínání One-Shot/Servo na M-Fn a ISO na kroužku objektivu fungují úplně stejně, ať jsem v kterémkoli ze tří režimů. Nemusím při přepnutí přemýšlet, které tlačítko dělá co — mění se jen výsledek za scénou.
Kombinace s Fv režimem. Z minulých dílů víte, že pro rychlé jednorázové úpravy (clona/čas/ISO/kompenzace na jednom místě) používám Fv režim. C1–C3 a Fv se nevylučují — klidně zaregistruji C2 jako "Fv s výchozími hodnotami pro portrét" a pak si v moment focení jednotlivé parametry doladím přes Fv, aniž bych měnil uložený základ.
Kdy tohle nepoužívat
Pokud fotíte pořád jeden typ situace a nastavení vlastně nikdy neměníte, tři vlastní režimy vám nic nepřinesou navíc oproti tomu, co máte teď v Av nebo M — jen přidáte krok navíc. Stejně tak to není náhrada za Fv režim popsaný v jednom z předchozích dílů: Fv je pro rychlou úpravu jednoho parametru za pochodu, C1–C3 jsou pro přepnutí celé konfigurace najednou. A pokud si nedokážete pamatovat, co přesně je ve kterém slotu uložené (stává se to, zvlášť po delší době), radši si to někam napište nebo si sloty pojmenujte podle stejné logiky pokaždé — jinak vám systém, co má šetřit čas, začne čas naopak brát, protože budete tápat, jestli C2 je teď portrét, nebo jste ho přepsali něčím jiným.
Příště se podívám na oblasti AF — kdy sáhnout po Spot AF, 1bodovém AF, flexibilní zóně nebo automatickém výběru AF bodu, a jak si tohle nastavení propojit právě s C1–C3 a s detekcí očí, o které jsme si povídali dřív.
