Minulý díl uzavřel třetí stránku v Moje menu – Ovládání blesku Speedlite a Simulace zobrazení mám hotové a sedí mi. Dneska se vracím na druhou stránku, ke dvěma položkám, které v mém nastavení sedí hned pod Režimem závěrky a Funkcí tichá závěrka: Komp.exp/AEB. Je to vlastně jediná vážně “fotografická” položka, která mi na téhle stránce ještě zbývala – Tón a Hlasitost jsou jen pípání fotoaparátu, tam není co řešit.
Důvod, proč tuhle položku mám v Moje menu a sahám na ni častěji, než by se zdálo, je trochu netypický: tlačítko ✱ (AE lock) mám přeřazené na detekci očí (psal jsem o tom u nastavení tlačítek). Takže tu úplně nejběžnější techniku – zaostři, zamkni expozici tlačítkem ✱, překomponuj, vyfoť – u sebe prostě nemám k dispozici. Expoziční kompenzace je tak u mě hlavní nástroj, jak měření přesvědčit, že se mýlí.
Co to vlastně je a kdy to zasahuje
Expoziční kompenzace (Komp.exp) posouvá expozici, kterou fotoaparát sám vypočítal, o zvolenou hodnotu nahoru nebo dolů – v krocích po třetinách EV, v rozsahu ±5 EV. Zásadní věc, na kterou jsem sám zpočátku zapomínal: kompenzace funguje jen tam, kde expozici určuje měření fotoaparátu. V P, Tv a Av se projeví okamžitě. V plném M s ručním ISO nedělá vůbec nic – i když ji nastavíte na +2, fotoaparát přesně poslechne clonu, čas a ISO, které jste zadali, a kompenzaci ignoruje. Jediná výjimka je M s Auto ISO: tam kompenzace posouvá automaticky dopočítané ISO, a rozsah se zúží na ±3 EV.
AEB (Auto Exposure Bracketing) je něco jiného – nejde o jednu opravu, ale o sadu 2, 3, 5 nebo 7 snímků kolem aktuální expozice, s rozestupem po 1/3 nebo 1/2 EV, v celkovém rozpětí až ±3 EV. Fotoaparát pak při jednom stisku spouště (v sériovém režimu) nebo při opakovaných stiscích (v jednotlivém) odfotí celou sadu – jeden snímek podexponovaný, jeden "správně", jeden přeexponovaný, podle toho, jak sadu nastavíte.
Krok za krokem
1. MENU → hvězdička (Moje menu) → 2. stránka → Komp.exp/AEB. Otevře se obrazovka se stupnicí EV.
2. Zadním ovladačem (Quick Control Dial) posouvám ukazatel kompenzace po stupnici – tohle je to samé kolečko, které v P/Tv/Av/M+AutoISO funguje jako zkratka na kompenzaci i přímo za chodu, bez nutnosti chodit do menu.
3. Předním ovladačem nastavuji AEB – na stupnici se objeví tři (nebo víc) značek kolem nuly, které ukazují rozestup sady. Počet snímků a krok mezi nimi se mění v nabídce C.Fn I-7 (Počet snímků AEB).
4. SET potvrdí a zavře menu. Ikona AEB zůstane viditelná v hledáčku i na horním displeji, dokud sadu nedokončím.
5. Důležitý provozní detail: po dokončení celé sady se AEB ve výchozím stavu automaticky zruší. Pokud chci střílet víc sad za sebou (typicky u interiérových detailů), musím ji po každé sadě znovu nastavit – nebo v C.Fn zapnout "Zachovat nastavení AEB", pak zůstane aktivní i po vypnutí fotoaparátu.
Scénáře z praxe
| Situace | Co nastavuji | Proč |
|---|---|---|
| C2 portrét, Av, protisvětlo (nevěsta proti zapadajícímu slunci) | Komp.exp +1 až +1,33 EV | Měření tlačí expozici dolů podle jasného pozadí, bez ✱ ji nemůžu zamknout jinak – kompenzace je jediná rychlá oprava |
| C3 obřad, M + Auto ISO, tmavý kostel | Komp.exp −0,3 až −0,7 EV u světlých oltářních výzdob, naopak +0,3 EV u temných dřevěných interiérů | Clona a čas jsou fixní (tichý mód, žádný flash), jediné, co ladím za chodu, je ISO přes kompenzaci |
| Detaily a výzdoba před obřadem (prsteny, kytice, interiér) | AEB, 3 snímky, rozestup 1 EV | Statická scéna, mám čas – sada mi dá pojistku i materiál na případný HDR sloup v interiéru |
| C1 akce, plné M, pevné ISO | Nic | Měření expozici vůbec neřídí – kompenzace by zde nedělala nic |
Pokročilé tipy
Když mám Simulaci zobrazení na Povolit (psal jsem o ní minule), vidím posun kompenzace živě v hledáčku – nehádám, jen koukám, kdy obraz "vypadá správně", a tam zastavím. To je ten hlavní důvod, proč mám obě položky vedle sebe na stejné stránce Moje menu.
U AEB mi pomáhá krok 1/2 EV místo 1/3 – u tří snímků pak sada pokrývá celé 2 EV rozpětí a rozdíly mezi snímky jsou na první pohled vidět i na kontrolním displeji.
Pozor na Auto Lighting Optimizer (ALO) – pokud je zapnutý, částečně "zpětně" vyrovnává tmavé partie přímo v JPEGu/náhledu, takže efekt záporné kompenzace na histogramu nevypadá tak silně, jak by měl. U RAW souborů se to týká jen náhledu, ne samotných dat, ale kvůli konzistentním náhledům na displeji mám ALO vypnuté, když s kompenzací cíleně pracuji.
Kdy tohle nepoužívat
AEB na pohybujících se lidech – na svatbách a sportu prakticky nikdy. Snímky v sadě vznikají postupně, ne současně, takže u tanečního parketu nebo běžícího dítěte dostanu tři různě ostré kompozice s různou expozicí, ne tři použitelné varianty jedné scény.
AEB s bleskem – fotoaparát to ani nedovolí. Jakmile je aktivní externí Speedlite, položka AEB je v menu needitovatelná. Takže v C3 s případným bleskem na recepci bracketing řešit nejde, jen přes kompenzaci.
Kompenzace v plném M s ručním ISO – klasická začátečnická chyba, na kterou jsem sám narazil: nastavíte +1, nic se nestane, protože bez Auto ISO kompenzace nemá co posouvat. Pokud chci v M ladit expozici rychle, buď přepnu na Auto ISO, nebo rovnou měním clonu/čas/ISO přímo.
Silné plusové kompenzace ve vysokém kontrastu – u bílých svatebních šatů na slunci raději ubírám (−0,3 až −0,7 EV) a stíny dotahuji při zpracování, než abych plusovou kompenzací spálil detaily v látce. Tam, kde by pomohlo přesnější měření místo kompenzace celé scény, sáhnu po spotovém měření – a to je přesně téma příštího dílu.
Příště se tedy podíváme na režimy měření expozice na R6 Mark II – evaluativní, částečné, spotové a center-weighted – a na to, kdy přepínám ze svého výchozího evaluativního měření na spotové, abych se protisvětlu u portrétů vyhnul úplně, bez kompenzace.